Svátek dračích lodí letos připadl na 6. června 2014 (příští rok to bude 23. června). Tento svátek je známý pro závody dračích lodí a pojídáním rýžových knedlíčků. Ke svátku se váže legenda, která končí sebevraždou světoznámého básníka Qu Yuana (屈原 ). Qu YuanSvátek se slaví v Číně, Koreji, Japonsku, Barmě, Vietnamu a v Malajsii, atd. Básníkovo mistrovské dílo Li Sao byla přeložena do mnoha jazyků a jeho portrét zobrazen v knihovnách v mnoha zemích. Qu Yuan (čti Čchü Jüan), který žil přibližně v letech 340 - 278 př. n. l., byl diplomatem a poradcem krále státu Chu (Čchu) v Období válčících států. Byl znám pro svou moudrost, odvahu, výřečnost a literární nadání. Co bylo ale nejdůležitější, je to, že Qu Yuan byl velice patriotický muž, který měl neustále na paměti dobro své země. Jin Shang (čti Ťin Šang), další úředník státu Chu, na Qu Yuanovo nadání velice žárlil a často o něm rozšiřoval lži u svého krále: „Vaše veličenstvo, Qu Yuan je velmi domýšlivý. Myslí si, že když často s vaším veličenstvem probírá otázky státu, že je nenahraditelný. Říká druhým ministrům, že by království bez něj bylo vyřízené. Nemá k vašemu veličenstvu žádnou úctu!" Král nevěděl, čemu věřit a v zlosti Qu Yuana poslal do vyhnanství. Během Období válčících států byly mezi sedmi zeměmi nejsilnější státy Chu a Qin (Čchin). Král státu Qin vždy toužil po dobytí Chu, a tak přišel s tajným plánem. Nabídl králi Chu překrásnou ženu jako konkubínu. Oba dva mocipáni si smluvili schůzku u brány Wu (na jižní hranici království Qin, v dnešní provincii Shaanxi). I když se nacházel ve vyhnanství, Qu Yuan měl o svůj národ pořád starost. Jakmile uslyšel o plánované schůzce, přispěchal zpět do hlavního města a naléhal na krále, aby tam nechodil:„Vaše veličenstvo, prosím Vás, nechoďte! Král Qin je úskočný jako jedovatý had. Jsem si jistý, že je to léčka!" Ale král jeho prosbu ignoroval. Jak už to osud připravil, král Chu byl zabit svým sokem z Qin. Když to Qu Yuan uslyšel, schoval tvář do dlaní a naříkal: „Vaše veličenstvo, proč jste mě neposlechl?" Na trůn byl korunován nový král státu Chu. Jin Shang ale opět začal šířit o Qu Yuanovi lži, a tak ho opět poslali do vyhnanství. Qu Yuan v exilu napsal mnoho vlasteneckých básní vyjadřujících jeho zármutek nad vyhnanstvím. Skleslost si ale na něm vybrala svou daň. Jak dny a měsíce plynuly, básník byl čím dál vyzáblejší. Jednoho dne se po řece Miluo poklidně plavil starší rybář, který básníka spatřil na břehu. Přestal pádlovat a otázal se: „Nejsi ty ministr z Chu? Co tě sem přiválo a k tomu ještě samotného?" Qu Yuan se na rybáře smutně podíval a povzdechl si: „Nerozumíš tomu. Mám domov, kam se nemohu vrátit. Chci své zemi sloužit celým svým srdcem, ale nezískal jsem královu důvěru. Byl jsem poslán sem do vyhnanství." Rybář vylezl z loďky, poklepal úředníka na ramenou a pravil:„Proč tak vážně? Podívej, je spousta ministrů, kteří jsou šťastní jako nikdo, bez ohledu na to, v jakém chaosu země je. Proč se neučíš od nich? Proč se tolik staráš?" Úředník odpověděl: „Jako ministr musím plnit svou povinnost. Jak bych se mohl starat jen o sebe a prohýřit život v požitkářské společnosti? To můžu rovnou skočit do řeky a nakrmit ryby." „Možná bys měl dělat to, co já," odvětil rybář. „Odejdi do přírody, pádluj si na lodi, občas chytneš rybu, pokocháš se velkolepými scenériemi, zabroukáš nějaké pěkné melodie ... a nestaráš se o nic. Není to skvělé? Proč by ses měl tak trápit?" S hořkým úsměvem Qu Yuan povídá: „Ty jsi vskutku požehnaný, ale já když vidím lidi trpět a když je národ v nesnázích, velice mě to znepokojuje. Jak bych se mohl oddávat takovým požitkům?" Rybář poznal, že ministra přesvědčit nedokáže, a tak zatřásl hlavou, mávnutím ruky se rozloučil a odpádloval pryč. Zničeho nic se náhle přihnal chladný vítr a přes temnou oblohu přeletěla osamělá husa. Qu Yuan uviděl, že už své zemi dál sloužit nedokáže, stejně jako nenajde podobně smýšlející lidi. Cítil se opuštěný a nešťastný. Jaký to má všechno smysl, pomyslel si a uchopil velký kámen, se kterým skočil do řeky. Zdánlivě nekonečné vrstvy za vrstvou malých kapiček se rozstříkly po celé řece, aby se postupně přeměnily v nekonečné vlnky. Když se vodě navrátil klid, po ministrovi nebylo ani vidu. Ten den byl pátým dnem pátého měsíce lunárního kalendáře. Vesničané žijící poblíž se o té tragédii dozvěděli a na lodích přispěchali, aby Qu Yuanovi pomohli. Bylo už ale příliš pozdě. Za pomoci bubnů a gongů se snažili odehnat ryby a krevety v řece, aby se na tělo nebožtíka nevrhly. Také do bambusových krabiček naplnili rýži, aby tak ryby odlákaly od těla. Zong ziOd té doby lidé v Asii slaví svátek Duan Wu, kdy pátého dne pátého lunárního měsíce vzdávají hold Qu Yuanovi a jeho vlasteneckému duchu. Svátek se dnes proměnil ve Svátek dračích lodí, při kterém se pořádají závody lodí, bubnuje se a pojídají se rýžové knedlíčky zabalené do bambusových listů, kterým se říká zongzi (čti cung-c'). 

Zòngzi - zámotek s lepkavou rýží, který připomíná smrt básníka v řece.

Lidé házeli podobné zámotky na místě kde se utopil, aby tak přitáhly k místu ryby, ktéré tak nejedly básníkovo tělo a básníkův duch je pak díky tomu nestrašil...