Čínská medicína užívá metodu zvanou fytoterapie neboli léčba bylinami. Je v mnoha ohledech výjimečná. Vychází z pečlivého tisíciletého pozorování přírody jako celku, pozorování jednotlivých živých i neživých součástí a jejich vzájemných vztahů.

Květina, která se přizpůsobovala podmínkám suchého a slunného místa celý svůj život po celé bylinné generace, získala vlastnosti, které přenese i do působení v bylinné směsi. Bude výborně léčit horečku a horkost v organismu a jinou léčebnou taktiku provede květ, kořen či list.

Čínská medicína a čínská farmakologie každému léčivu přiřazuje, podle účinku působení, termodynamickou povahu, jednu či více z pěti chutí a akupunkturní dráhy, do kterých účinky vstupují a kde je jejich zacílení.

Jedna bylina však nedokáže zvládnout celé bitevní pole nemoci v našem organismu.

Čínská medicína však umí sestavit bylinné směsi respektující přesný stav a potřeby pacienta. Směsi jsou uspořádány dle hierarchie jako dvořanstvo v císařském paláci. Máme zde bylinky, které zaujímají post císaře, ministrů či nejrůznějších asistentů a máme bylinky jako poslíčky. Vzájemně se doplňují, posilují, vylaďují a konečný účinek se násobí k dosažení optimálního efektu. Mnohdy mají směsi, které čínská medicína sestavuje, svéráznou chuť, pro Evropana často nedobrou. Zde je na místě vzpomenout moudré rčení samotného Konfucia: „Dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši.“ Léčivé směsi lze užívat formou odvarů, tablet či drceného prášku.